Podle aktuálních výsledků se čeští podnikatelé v názoru na zavedení eura a zachování koruny nacházejí v pozoruhodné rovnováze:
Celkem tedy 46 % dotázaných inklinuje k euru a 34 % upřednostňuje korunu; skupinu neutrálních 19 % tvoří respondenti, kteří si nejsou jistí, co je pro ekonomiku nebo jejich byznys lepší.
Tento výsledek ilustruje ambivalentní postoj podnikatelské veřejnosti – na jedné straně existuje významná poptávka po integraci do eurozóny, na druhé straně solidní jádro podporuje pokračování s domácí měnou. Ve srovnání s výsledky průzkumu z předchozího roku lze konstatovat, že oba tábory meziročně posílily, výrazněji však ten v barvách české koruny.
V dotazníkovém šetření v roce 2024 se více než dvě pětiny (42,3 %) podnikatelů vyjádřily pro zavedení eura (určitě ano či spíše ano) – zde tedy vidíme meziroční nárůst o necelá 4 %. Třetina respondentů (32,7 %) byla v roce 2024 indiferentní mezi evropskou a národní měnou a čtvrtina (25 %) dotázaných se klonila k zachování české koruny. V porovnání s aktuálními výsledky ze září roku 2025 je patrný většinový přesun nerozhodnutých na stranu zastánců domácí měny (meziroční nárůst o 9 %).
Současná makroekonomická situace české koruny je relativně silná a stabilní. Koruna v posledním období posilovala vůči euru a dosáhla jedněch z nejsilnějších úrovní za více než dva roky. Analytici zároveň upozorňují na to, že koruna může být nadhodnocená, což by mohlo mít negativní dopad na exportně orientované sektory – tedy oblasti klíčové pro řadu českých firem.
Další komentáře zdůrazňují, že česká měna zůstává relativně stabilní díky přístupu ČNB a relativní odolnosti domácí ekonomiky proti krátkodobým šokům, ačkoli krátkodobé posilování může být do určité míry taženo spíše sentimentem než fundamenty.
Oficiální politická linie v Česku dosud neurčuje konkrétní datum pro zavedení eura. Ministerstvo financí a Česká národní banka loni doporučily vládě zatím nestanovovat termín jeho přijetí, a to kvůli stále nevyrovnanému plnění konvergenčních kritérií (zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně) i přetrvávajícím strukturálním rozdílům mezi českou ekonomikou a průměrem eurozóny.
Podrobnosti k výsledkům průzkumu od roku 2016 a historii české koruny si můžete připomenout v článku Česká koruna se dočká 100. a nejspíš i 115. narozenin.
Zdroj: ISO Consulting