Načítáme další články…
Naposledy jsme o výsledcích průzkumu v otázce (ne)přijetí eura psali v Magazínu KPCG a na blogu ISO Consulting v říjnu 2022, kdy se blížil konec předsednictví ČR v EU. Čtyři pětiny (81 %) dotázaných tehdy v průzkumu uvedlo, že by se přijetí eura jako národní měny spíše nebránilo.
Nutno podotknout, že otázka nezní, zda euro přijmout (k tomu se ČR zavázala již v přístupové smlouvě k EU, která byla podepsána 1. května 2004), ale kdy. Konkrétně 29 % respondentů mělo v roce 2022 za to, že pozitiva přijetí eura převažují nad negativy, a deset procent se těšilo, až euro nahradí českou korunu. Zbývající část přijetí eura jako hlavní měny v ČR vnímala neutrálně.
Opačné spektrum podle výsledků průzkumu z roku 2022 představovala necelou pětinu (19 %), kdy 5 % dotázaných bylo názoru, že EURO je od základu špatná myšlenka, která vůbec neměla být nikdy uvedena do praxe, a 14 % bylo jednoduše rádo, že máme vlastní měnu, neb negativa jednotné měny podle nich převládají nad pozitivy.
Zajímavé je srovnání s rokem 2016, resp. 2017, kdy se proti přijetí eura vyjádřilo 71 %, resp. 65 % účastníků průzkumu HPCG. Tyto výsledky jsme mimo jiné diskutovali na Ekonomickém fóru, které HPCG uspořádala na půdě České národní banky v předvečer parlamentních voleb v rámci oslav 5. (!) výročí ocenění Český Goodwill (Panelové diskuze se účastnili přední čeští odborníci a zástupci institucí, které poskytly záštitu ocenění Český Goodwill 2017 – pozn. red.). Symbolicky jsme tak tehdy uzavřeli pátý ročník firmových oscarů, který začal Výročním setkáním v Bankovním klubu ČNB za účasti guvernéra Rusnoka.
Jedním z hlavních témat tohoto setkání KPCG v lednu 2017 (Výroční setkání laureátů ocenění Český Goodwill) byly měnové intervence, které ČNB zahájila v listopadu roku 2013 a ukončila v dubnu roku 2017 (Přestože v rozhovoru v polovině roku 2016 guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že mohou skončit i později, v roce 2018. Mimochodem, od listopadu 2013 do dubna 2017 ČNB vytvořila 2050 miliard nových korun a nakupovala za ně převážně eura – pozn. red. – zdroj Wikipedia). O vnímání takřka pětiletých měnových intervencí ČNB českými podnikateli jsme psali zde.
Češi mají bezesporu k své měně specifický, historický vztah. Zakrátko (5. února 2024) si připomeneme 105. výročí vzniku koruny (co pro nás naše národní měna znamenala a/nebo stále znamená si můžete připomenout v tomto komentáři). Lze ovšem konstatovat, že názory podnikatelů (a pravděpodobně i široké veřejnosti) neméně souvisí s úrovní kurzu czk/eur. Korelaci názorů zachycených v průzkumu a vývoje směnného kurzu naznačuje graf č. 1 (zdroj: cnb.cz). V roce 2016, resp. 2017 (měnové intervence ČNB ukončila k 1. 4. 2017 – pozn. red.), kdy ČNB uměle udržovala kurz na úrovni 27 czk/eur, byl postoj podnikatelů k přijetí eura odmítavý. Po skončení intervencí koruna prudce posílila a od té doby se v průměru drží kolem 25 czk/eur. A názory se mění. Euro, resp. přijetí společné evropské měny, se stává čím dál tím menším strašákem.
Strašákem však v současné situaci zůstává. Zejména pro firmy, v jejichž portfoliu převažuje export a většinu tržeb mají v eurech. V turbulentních letech 2020 (covid-19) až 2022, resp. 2023 (válka na Ukrajině) se koruna vyznačovala poměrně velkou volatilitou: od 27,38 czk/eur 1.4.2020 až po 23,425 czk/eur 1.3.2023. To představuje rozdíl 3,955 czk/eur, tj. z minimálního směnného kurzu 23,425 skoro 17 % (přesně 16,88 %). Pro zjednodušení srovnání, nejvyšší sazba DPH aktuálně činí 19 %, daň z příjmu právnických osob (firem) od roku 2024 činí 21 % (v důsledku konsolidačního balíčku vzrostla z 19 % – pozn. red.), daň z příjmu zaměstnanců (tedy většiny lidí) je 15 %.
Zatímco většiny podnikatelů (OSVČ, malých a středně velkých firem), které mají své podnikatelské aktivity výlučně na území Česka, situace s eurem netrápí, resp. kurz koruny nemá na jejich podnikání de facto žádný vliv a – stejně jako většina obyvatelstva – se těší ze silné koruny, která jim zlevňuje např. dovolenou v zahraničí. V průzkumu HPCG z podzimu 2023 se takto vyjádřilo 7 z 10 respondentů (70,6 %). Přibližně osmina (11,8 %) dotázaných dokázala situaci s vývojem směnného kurzu využít ve svůj prospěch, a dokonce na ní vydělat. Výsledky znázorňuje graf č. 2.
Pak je zde ovšem ještě část firem – početně menší, ovšem velikostně i z hlediska tržeb významná – která nadšení ze silné koruny nesdílí. Podle aktuálních dat HPCG skoro pětinu firem (17,7 %) situace se silnou korunou ovlivňuje mírně či velmi negativně. Některým se sice částečně podařilo kurzové riziko přenést na zákazníky, přesto se ale marže těchto podniků snížily. Skoro 6 % respondentů označilo situaci při posledním dotazování za hroznou. Jsou to především průmyslové podniky, které své výrobky a služby vyvážejí do zahraničí, a převážnou část tržeb tak mají v eurech. Silná koruna jim tak velmi negativně ovlivňuje ziskovost. To pro Česko, které je převážně exportně orientovanou ekonomikou, není dobrá zpráva.
Podle reakcí a komentářů v masmédiích se zdá, že česká společnost je na přijetí společné měny EU připravená. Jak už jsme v úvodu zmínili, otázkou není zda, ale kdy. Bude tato vláda dostatečně odvážná zapsat se do historie tím, že proces zavedení eura alespoň zahájí? Dvacáté výročí přijetí tohoto závazku by se samo nabízelo…
