Načítáme další články…
Povinnost vytvářet ESG reporting podle nových standardů se zavádí ve třech vlnách. Fakticky až leden 2024 přinesl povinnost řídit se směrnicí CSRD (ze které ESG reporting vychází – pozn. red.) podnikům zařazeným do první vlny. Jedná se o ty největší firmy, které již měly obdobnou povinnost od roku 2017 na základě směrnice NFRD (na tu směrnice CSRD navazuje, zpřesňuje ji a rozšiřuje okruh povinných subjektů – pozn. red.). V dalších vlnách se ESG reporting má týkat velkých firem a malých a středních podniků kótovaných na burze.
Přesto se již v průběhu roku 2023 začaly objevovat případy, které dokládají, že se ESG reporting bude týkat téměř všech firem na trhu.
„Už v loňském roce jsme zaznamenali žádosti o pomoc od firem, které byly přesvědčené, že se na ně povinnosti vyplývající ze směrnice CSRD nevztahují,“ uvedla Lenka Hlavatá, výkonná ředitelka poradenské skupiny HPCG, s tím, že se tyto žádosti rychle množily. „Otázky typu Máte analýzu své uhlíkové stopy?, Máte klimatickou strategii?, Máte vyčíslené své klimatické závazky?, Jaké udržitelnější produkty může vaše portfolio aktuálně nabídnout?, a mnoho dalších je zaskočily a byly bezradné, jak na ně relevantně v krátkém čase odpovědět,“ upřesnila Hlavatá.
Jak je to možné? Existují tři základní důvody, proč by se ESG reportingu měla věnovat každá firma. Prvním z nich jsou vazby v odběratelsko-dodavatelských řetězcích. „Pokud firmy, které mají legislativní povinnost ESG reporting vést, budou chtít zákonu vyhovět, musí své povinnosti a nároky přenést i na své dodavatele,“ vysvětlila Hlavatá. Analogicky to podle ní už z minulosti funguje u jiných předpisů, třeba GDPR, a bude to fungovat i v případě nefinančního reportingu.
Dalším hybatelem jsou banky. Tlak na ně, aby svůj kapitál investovaly především do „zelených“, „ekologických“ či „udržitelných“ projektů, už je velký a bude dále sílit. I z toho důvodu, aby samy dostály požadavkům CSRD směrnice, budou – obdobně jako v situaci popsané výše – muset po svých klientech jejich plnění též vyžadovat. „Lze tak očekávat, že podmínky financování pro podniky, které nebudou ESG report moci doložit, se budou zhoršovat, že v budoucnu dojde k úplnému pozastavení přístupu k financování,“ přiblížila Lenka Hlavatá, a dodala: „Zpřísňování už ostatně probíhá a je jen otázkou času, kdy se ESG skóre, hodnota uhlíkové stopy, a další parametry z ESG reportu stanou nedílnou součástí úvěrového scoringu.“ Obdobné tendence lze očekávat i u dalších – nejen institucionálních – investorů.
Důležitou roli hraje též reputační hledisko. A to nejen u finančních domů a institucí, nebo obchodních partnerů. Požadavek odpovědné firmy, výrobku či služby sílí též v zákaznických preferencích. V neposlední řadě, je udržitelnost, kterou firma může prokázat (u povinných subjektů podléhá ESG report též povinnosti nezávislého ověření třetí stranou, požadavek na auditované výstupy a informace se však objevuje i v odběratelsko-dodavatelských vztazích na firmy, které ze zákona tuto povinnost nemají, resp. mít nebudou – pozn. red.), důležitým faktorem v rozhodovacím procesu potenciálních zaměstnanců.
„U nejmladších zaměstnanců je tento parametr klíčový už nyní a bude dále posilovat s nastupující novou generací, která je k otázkám životního prostředí, jeho ochrany a udržitelnosti extrémně citlivá,“ doplnila Hlavatá.
Zjednodušeně lze říci, že pokud jste součástí nějakého dodavatelsko-odběratelského řetězce, plánujete financování z cizích zdrojů, chcete být atraktivním zaměstnavatelem, nebo jednoduše „jen“ uspět v podmínkách měnícího se trhu, bude se vaše firma muset na tyto situace připravit. Možná nebudete hned potřebovat komplexní ESG report, jak ho předepisuje nová legislativa, i přesto byste tuto problematiku neměli podcenit. „Kdo má zkušenost třeba se zaváděním nějaké ISO směrnice, ten ví, že to není proces na jednotky dní či týdnů. A přestože je ESG nefinančním reportingem, bude hodně náročný na sběr dat a informací, a to zejména v úvodní fázi,“ uzavřela Hlavatá s tím, že představa, že firma požadavek vyřeší ad hoc, až přijde, je zcela nereálná.
Stejně tak je mylná představa, že se ESG reporting bude týkat je pár tisíc největších firem. I když se podle odhadů nová legislativa přímo dotkne 1.000-2.000 firem v ČR a cca 50.000 v rámci Evropy, dopad směrnice CSRD v přeneseném režimu zasáhne v podstatě všechny firmy. Jako vlny na hladině, na kterou dopadla malá kapka.
Seznamte se proto s problematikou ESG reportingu podrobněji dřív, než se vás obchodní partner zeptá, jaká je vaše uhlíková stopa? Nebo si sjednejte nezávaznou konzultaci na téma zavedení ESG reportů.
