V podstatě ze vzteku. Ze vzteku z toho, že si vládní představitel (kariérní politik, co nikdy pořádně nepracoval, a pozdější ministr průmyslu a obchodu!) dovolí veřejně prohlásit o živnostnících, že jsou to parazité. Ze vzteku z toho, že média tehdy o podnikatelích psala zhusta výhradně ve spojitosti s různými podvodníky, tuneláři, a tím se z „podnikání“ stávalo v podstatě sprosté slovo. Ze vzteku z toho, jak rapidně se zhoršovala celospolečenská nálada a rostla nevraživost ve společnosti.
S trochou nadsázky, ale poměrně názorně, tento „stav“ vystihuje příhoda, která se mi stala někdy z jara roku 2012. Měla jsem dvě schůzky mimo kancelář, které na sebe navazovaly, a jela jsem na ně autem. V obou případech jsem parkovala na ulici, ve zcela odlišných částech města. Během první schůzky mi nějaký „dobrák“ objel „poctivě“ celý bok auta klíčem. A během druhé schůzky se to opakovalo! Ano, skutečně se našel další dobrodinec s klíčem, tentokrát se sice podepsal na druhém boku, ovšem stejně „poctivě“. Během zhruba tří hodin kolem dokola hluboké rýhy od klíčů? Proč? Můj milovaný Rudolf! Měla jsem oči pro pláč a všeobjímající pocit bezmoci.
A tak jsme bouchli do stolu „a dost“! Dali jsme hlavy dohromady, co umíme nejlépe, v čem jsme silní a jak to můžeme využít k tomu, abychom se pokusili status quo změnit. Rozumíme podnikatelům a jejich potřebám – jednak proto, že sami jsme podnikatelé, a jednak proto, že máme desítky „případových studií“ od našich klientů, kterým naše mateřská společnost poskytuje široké portfolio služeb v oblasti řízení podniku – a také máme bohaté zkušenosti s prací s veřejným míněním a médii díky aktivitám naší dceřiné společnosti, která se zabývá strategickým marketingovým poradenstvím.
Poměrně záhy tehdy vznikl projekt Český Goodwill… ale ještě řadu měsíců trvalo, než se z něho stalo ocenění pro firmy, kterých si lidé váží…
Český Goodwill je pro mě především nástrojem, jak šířit pozitivní emoce a měnit svět k lepšímu. V nominační fázi pracujeme se širokou veřejností a „nutíme“ lidi na chvilku se zastavit a pozitivně zamyslet, zda ve svém okolí nemají podnikatele nebo firmu, o kterých by dokázali říct, že si jich váží.
V době zpracování došlých nominací jsou to prvně pozitivní emoce pro nás – když každoročně poznáváme desítky nových firem, které jinak zůstávají „skryté“, neobjevují se běžně na křídovém papíru ve Forbesu a podobně – a hned vzápětí pro nominované podnikatele – když jim prostřednictvím nominace posíláme pozitivní zpětnou vazbu, že jejich práce má smysl, lidé si jí váží, a to jim dává sílu a motivaci „táhnout káru s údělem podnikatele“ dál.
A v závěru kolečka, které představuje každý jeden ročník firmových oscarů, pak na příbězích finalistů zase dáváme zpětnou vazbu široké veřejnosti, ale také názorný příklad toho, co podnikání znamená, obnáší a přináší, nejen podnikatelům samotným, ale také jejich zaměstnancům, rodinám zaměstnanců, komunitám v okolí firem a společnosti celkově. Vždyť podnikatelé – každý jednotlivec, který má odvahu převzít zodpovědnost nejen za sebe – tvoří páteř ekonomiky! A upřímně mě těší, že si to uvědomila i média a že se postupně daří zvyšovat váženost „podnikatelského stavu“.
V neposlední řadě, a tak trochu jako „vedlejší efekt“, se nám – původně neplánovaně, ale nakonec poměrně přirozeně – podařilo kolem projektu Český Goodwill vybudovat komunitu lidí, kteří smýšlejí obdobně jako my, mají stejné potřeby, přání i starosti, a řadu z nich navíc mohu dnes již nazývat i svými přáteli. V širším pojetí mám na mysli celou rodinu ČG, v užším pojetí pak členy KPCG, se kterými se pravidelně setkáváme a vzájemně se obohacujeme.
Moje fotografická paměť mi tvrdí, že poprvé ke mně Český Goodwill „přišel“ u nás na terase, kam chodím kouřit a přemýšlet. Tenkrát jsem přemýšlela, jak všechny ty cíle, hodnoty a představy o „novém“ ocenění vtělit do jednoho, krátkého, výstižného názvu. S „goodwillem“ jsme pracovali od samého založení naší firmy v rámci strategického poradenství, ve všech podobách a významech toho slova – od čistě ekonomické kategorie, přes dobré jméno firmy a způsoby jeho budování (a udržování), až po „dobrou vůli“ ve smyslu CSR aktivit firem. Ne nadarmo máme claim Tvoříme goodwill – tvoříme aktivní hodnoty vaší firmy.
A na té terase jsem tehdy dospěla k závěru, že lepší slovo než „goodwill“ nenajdeme a že se tedy nové ocenění bude jmenovat Český Goodwill. I s vědomím toho, že budeme pod palbou kvůli „nečeskému“ pojmenování původního českého ocenění (a také jsme zpočátku byli – ale „špatná“ reklama taky reklama, že?), že to většina lidí nebude umět napsat, aby si vyhledala webové stránky, na kterých pak budou moci nominovat (řeší skvělé SEO) a celé řady dalších „co by kdyby“.
Deset let představuje 2/3 času, co HPCG existuje, takže se naše firma proměnila poměrně dost. Skupina ušla obrovský kus cesty a hodně vyrostla, a to jak z pohledu peněžního vyjádření, ale také sebevědomím a především zkušenostmi. Bohatými zkušenostmi z různých oborů, které se u nás koncentrují a dávají nám vidět dál a hlouběji. To je vysoká přidaná hodnota pro naše klienty. Příští rok bude skupina HPCG slavit 15. výročí, což je milník, o kterém se tradičně říká, že když ho zdoláte, pak už jde všechno samo. Tak na to už se těším.
Lenka Hlavatá
Výkonná ředitelka HPCG skupinu vede od roku 2011. Lenka vystudovala mezinárodní obchod na VŠE a MBA se zaměřením na finanční management na City University of Seattle. Po manažerské kariéře v logistice a asset managementu přijala výzvu převzít řízení rodinné firmy HPCG. Vedle vedení společností ze skupiny HPCG má na starosti strategii a business development firmy, u klíčových klientů řídí nastavování podnikových a finančních procesů.
Jejej, zestárli… šedin přibývá a co nevidět budu muset přejít na barvu, protože pouhý přeliv už zakrývání mých šedivých vlasů nestíhá… a také se čím dál častěji setkávám s dospěláky, ze kterých později „vypadne“, že jsou o polovinu (!) mladší než já… a to pak člověka napadá, že už fakt patří ke střední generaci… Ale jinak se každý rok cítím líp a líp ve všech směrech. Za uplynulých deset let jsem procestovala značnou část světa, dostala jsem se k motorsportu (a nikoli jako grid girl), nasbírala ohromné množství zkušeností a zážitků, o spoustě z nichž by mě před dvaceti lety nenapadlo ani snít. Takže? Za mě super!
Všem finalistům a členům rodiny Český Goodwill bych poslala tři přání: především sílu vytrvat. I když se třeba cítíte, že jste sami proti všem. Takový je úděl vizionářů a příkladů v historii je celá řada.
Dále pak vzájemný respekt a zdravé sebevědomí – to, že jste dnes ředitelem mikrofirmy nebo dokonce sami sobě neznamená, že zítra vaše firma nebude jedničkou na trhu, a současně i naopak, když jste dnes ředitelem firmy o stovkách zaměstnanců, neznamená, že zítra tu vaše firma stále nutně musí být. Protože často „stačí říct“, tak jednoduché to je, věřte mi. A navíc – protože cash je král – řídit cash flow v situaci, kdy musíte počítat každou korunu, je mnohdy daleko náročnější, než když rozhodujete o přesunech částek v řádech milionů. Proto si jsou v ocenění Český Goodwill všichni rovni, protože jste všichni stejní hrdinové. Myslíme to upřímně a s tím se prosím na sebe dívejte.
A v neposlední řadě bych si přála, aby si všichni finalisté a členové rodiny Český Goodwill uvědomili, že skutečně na jejich ochotě se podílet na budování ocenění Český Goodwill záleží. Když říkáme, že vaše nominace je důležitá, pak tím doopravdy myslíme, že si přejeme, abyste sami nominovali a všechny pozitivní pocity, které vám samotným nominace přinesla, tímto prostřednictvím poslali dál. Potěšíte tím jak nominovanou osobu, tak i nás z realizačního týmu ČG, a dáte nám také tu cennou zpětnou vazbu, že ta energie a úsilí, které do projektu vkládáme, má smysl a stojí za to pokračovat. 1 nominace, 10 minut času – nic to nestojí, a přitom je to k nezaplacení.
Rozkaz zní jasně: nominovat! Děkujeme za rozhovor.