Prof. Mařík: „Máme na to být lídry, kteří nastavují světové trendy“

Jak podle Vás bude svět vypadat v roce 2030 z hlediska automatice a robotizace domácností a firem?

V roce 2030 bude v našich domácnostech pár robotů, jeden vám otevře garáž, jiný robot vám třeba připomene, že jste nezaplatili složenku, ale nečekejte, že doma budete mít pět humanoidních robotů, kteří vám všechno přinesou, udělají za vás, budou si s vámi povídat a tak dále. Evropa a Amerika se soustředí především na roboty pro výrobu.

Jiná situace je v Japonsku, které se soustředí na sociální robotiku. Mají tam velký problém tzv. singles, tzn. lidí, kteří žijí v sociální izolaci, nechodí ven, celý jejich svět je obrazovka monitoru. Proto Japonci investoují velké peníze do sociálních robotů, které budou těmto singles dělat partnery.

Od doc. Bohumíra Štědroně jsme v rámci výzkumně vzdělávacího projektu Marketing 4.0, který realizovala naše firma HPCG na platformě Český Goodwill, slyšeli, že v oblasti ekonomiky 4.0 je ČR na světové špičce. Můžete nám poskytnout srovnání pozice ČR vs. svět z Vašeho pohledu?

Ano, jsme vpředu oproti řadě zemí, v rámci EU tak na 3-5 místě. Hrajeme s těmi nejlepšími, ale úplnou špičkou bych to nenazýval.

Máme nápady, nemáme investice. Přicházíme s nápady, realizujeme drobná řešení, a nejsme schopni postavit továrnu průmyslu 4.0 na zelené louce. Taková je naše pozice. Ale jsme respektovaní jako schopný národ, se schopnými inženýry, zejména mezi těmi, kdo měli možnost poznat naši přidanou hodnotu. Tou je schopnost vyřešit téměř jakýkoli problém, najít úplně nové řešení, takové to kutilství v dobrém slova smyslu.

„Zavedení robotů znamená změnu myšlení.“

Průmyslové a servisní roboty využívá jen 6 % tuzemských firem, většinou velké podniky v automobilovém průmyslu. Co brání masovějšímu rozšíření robotů do malých a středních firem?

Brání tomu investiční náklad. Když chcete zavést roboty do výrobní linky, musíte celý projekt dobře připravit, nasimulovat a otestovat, tzn.  přerušit výrobu, a koupit ta drahá zařízení. Na to většina SME nemá peníze. Zde by podle nové národní strategie měla pomoci vláda prostřednictvím revolvingových půjček na to, aby české podniky zainvestovaly do robotizace 4.0.

Z průzkumů HPCG mezi českými firmami vyplývá, že v ekonomice 4.0 podnikatelé většinou vidí příležitost. Můžete uvést, na co si dát pozor, aby se z příležitosti nestala hrozba?

Nesmí se to s technologií přehnat. Mám případy několika firem, které zkrachovaly proto, že si chtěli zlepšit nějaký informační systém. Ve fázi přechodu na novější systém se jim to na 4-6 týdnů zhroutilo, a položilo to celou firmu.

Co je podle Vašich zkušeností největším úskalím pro úspěšnou transformaci v digitální podnik?

Investice a nepřipravenost lidí jsou hlavní úskalí.

 „Buďte flexibilní a nebojte se. Protože nakonec se ty stroje přizpůsobí vám.“

Jaký význam přikládáte fenoménu 3D tisku?

No, ne tak úplně silný. 3D tisk je skvělý, když tisknete z plastu nebo kovů, ale neumí to reprodukovat věci, které jsou živé. Myslím si, že něco půjde, něco nepůjde. To, co půjde, bude hodně zajímavé, ale není to samospasitelné.

Konektivita v sítích IoT (Internet of Things, česky: internet věcí – pozn. red.) nabízí nové a nové příležitosti pro kyberútoky. Hackeři, kteří jsou vždy o krok napřed, dávají pojmu zločinnost zcela nový rozměr, pravděpodobně lze očekávat i její nárůst. Jak se s tím ‚mentálně‘ vyrovnat?

Počítat s ní a chránit se. Většina bezpečnostních průšvihů je způsobena lidmi, lidským faktorem. Něco zapomenou, tyhle data nejsou důležitá... když budete s tímto počítat, budete je chránit, budete je vypínat, odpojovat počítače v noci ze sítě, prostě taková drobná opatření… protože na ten útok se někdo dlouhodobě připravuje. Posílá předběžné signály, které zkouší, postupně se vám dostanou na heslo, dostanou se vám na čísla účtu… Když to odpojíte, snížíte míru rizika.

Jaký je Váš pohled do budoucnosti? Stane se ČR velmocí v ekonomice 4.0 a tuzemské firmy podniky, které hrdě nabízejí své produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou, nebo budeme hrát spíš druhé housle a jen poskytovat lidské a další zdroje vyspělejším ekonomikám?

My chceme být součástí toho nejvyspělejšího, chceme být v čele. O to nyní jde, a proto se dělají všechny ty národní plány a strategie. Ale nejdřív se musí změnit některé věci.

Například ve vědě to, že náš výzkum je hodnocený podle toho, kdo napíše nejcitovanější článek ve světě. Co to znamená? Že stát zaplatil výzkum, napsali jsme o něm článek, který si celý svět okopíroval, a výsledek toho našeho výzkumu, který my jsme platili, pak využili ti, kteří mají víc peněz, víc investičních prostředků, takže ho mohli využít jednodušeji než my. To je špatně.

Nebo pozveme zahraniční firmy, ty přeplatí naše mozky – elitu národa, lidi, které si tady pracně vychováváme – využijí jejich mozkovou kapacitu pro sebe a výsledky si odnesou. V jisté fázi to bylo v pořádku, potřebovali jsme sem natáhnout výzkumná centra zahraničních firem. Ale dneska už se tomu musíme bránit a podporovat jenom společná pracoviště těchto firem propojená s našimi školami, abychom se vzájemně obohatili, ne aby si všechno odnesly.

Dále by měla vzniknout podpora malým a středním českým podnikům, které na té univerzitě nasají nějaké znalosti, na jejichž základě vyvinout produkt a ten produkt drží, vlastní jej a uspějí s ním na světovém trhu. To je cesta, protože pak zisky zůstanou u nás, daně jdou z toho, a to, co se tady myšlenkově vytvoří, zůstane prostě doma. Za české peníze české zboží.

Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c.

Přední český vědec, zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT je autorem nebo spoluautorem více než 160 časopiseckých a konferenčních článků, 17 knih a na svém kontě má také 5 amerických patentů. Hlavní odborné zájmy prof. Maříka zahrnují umělou inteligenci, multiagentní a znalostní systémy, soft computing a aplikace plánování a rozvrhování výroby. 

Mimo jiné prof. Mařík působil v letech 1992-2009 jako CEO v Rockwell Automation Research Center Praha, které založil, a od roku 2010 v pozici předsedy představenstva společnosti CertiCon, a.s.

V letech 2011-15 byl členem Rady vlády ČR pro výzkum, vývoj a inovace, kde pod jeho vedením vznikl strategický dokument Národní iniciativa Průmysl 4.0. Na akci KPCG Ekonomické fórum: Vize ČR 2025 o něm podrobněji hovořil náměstek MPO Eduard Muřický (vizte Magazín KPCG podzim-zima 2018).

Za své vědecké úspěchy prof. Mařík získal celou řadu cen a uznání, mimo jiné československou státní cenu (1989), rakouské státní vyznamenání Čestný kříž pro vědu a umění (2003) nebo ABB Longlife Contribution to Factory Automation Award. V roce 2013 obdržel čestný doktorát (dr.h.c.) na VUT Brno. Od roku 2003 je čestným členem Rakouské společnosti pro umělou inteligenci.