Načítáme další články…
Nedostatek pracovníků dlouhodobě představuje jednu z hlavních překážek pro tuzemský ekonomický růst. Podle dat Českého statistického úřadu se obecná míra nezaměstnanosti od roku 2016 drží pod úrovní 4 %, přičemž v únoru let 2019 a 2020 dokonce atakovala hranici 1,8 %.
7 z 10 podnikatelů (72,73 %) vnímá nedostatek pracovníků na trhu práce jako problém pro české firmy a myslí si, že by vláda měla usnadnit příchod zahraničních pracovníků do ČR. Pouze necelých 7 % respondentů (6,82 %) si myslí, že chybějící kapacity mohou firmy nahradit roboty a nástroji umělé inteligence.
Třetina dotázaných (34,09 %) se domnívá, že by se proto Česko mělo otevřít a přijímat cizince bez zbytečných podmínek. Většina (52,27 %) ovšem zastává názor, že by Česko mělo přijímat toliko kvalifikované pracovníky z kulturně spřízněných zemí.
Otevřením pracovního trhu máme na mysli snížení byrokratické zátěže těm firmám, které chtějí přijmout zahraniční pracovníky a přijmout za ně odpovědnost, nikoli umělou podporu imigrace, neboť i z nejčerstvějších dat z Německa vyplývá, že imigrace do rozpočtu nepřispívá, naopak vytváří saldo, v případě zmíněného našeho západního souseda toto saldo činí 5,8 bilionu eur, tedy téměř 143 bilionů korun,“
vysvětlil Petr Hlavatý s odkazem na zprávu ze 14. ledna, které dále informovala o to, že v roce 2022 se čistý počet přistěhovalců v Německu zvýšil na 1,5 milionu. Podle Hlavatého je většina tuzemských firem ochotna převzít větší díl zodpovědnosti za zaměstnávání cizinců, ale je potřeba zjednodušit, a hlavně urychlit tzv. povolovací řízení.
Podle Cyrila Svozila (Fénix Group) bychom si měli nejprve udělat domácí úkol a zjistit, proč nemáme dostatek pracovníků, když průmysl a ani ekonomika nejsou v žádném zásadním růstu.
Měli bychom reformou sociálního systému motivovat nezaměstnané, kterých je momentálně přibližně čtvrt milionu, a rovněž redukovat počet státních a veřejných zaměstnanců, kterých je přes jeden milion. Tak by se na pracovní trh dostaly desítky tisíc, možná i přes sto tisíc zaměstnanců.
Dalším krokem by pak podle něj měla být úprava zákoníku práce zajišťující flexibilitu pracovní síly (nejraději podle Dánského vzoru) a zrušení nesystémových podpor typu ‚kurzarbait‘. Tím by se měli uvolnit i pracovníci z tzv. ‚zombie‘ firem, které je neefektivně blokují. Hlavatý dodává, že k redukci výdajů státu, a to zejména zeštíhlením státní aparatury, se pozitivně vyjadřuje kolem 80 % tázaných podnikatelů. Sekundárním, ale velmi důležitým, efektem by bylo snížení státního dluhu.
Graf 2 - Přijímání cizinců na pracovní trh
Situaci na trhu práce neprospívá ani stávající legislativní úprava. Tři čtvrtiny podnikatelů (75 %) si myslí, že zákoník práce je nutné uvolnit, včetně usnadnění výpovědí. Silně a velmi silně je o tom přesvědčeno 6 z 10 dotázaných (59,09 %).
Novelizace zákoníku práce přitom proběhla na podzim loňského roku. Od října 2023 přinesla změny např. v oblasti pravidel pro práci na dálku, tzv. home-office, který se ve velkém rozšířil v době covidových restrikcí, další změny v účinnost vstoupily od ledna letošního roku. Nejvíce diskutovanou z nich je úprava podmínek pro dohody mimo pracovní poměr.
Graf 3 – Jak podnikatelé hodnotí aktuální Zákoník práce
„To, co se se zákoníkem práce stalo, je pravý opak toho, co bychom jako zaměstnavatelé potřebovali,“ zhodnotil Cyril Svozil, a doplnil: „Třeba právě ta úprava dohod. Dohoda o provedení pracovní činnosti před novelizací elegantně řešila částečné úvazky, typicky problém pro svobodné matky, resp. rodiče samoživitele či na mateřské/rodičovské ‚dovolené‘.“
Podle Svozila tak místo potřebné reformy, která by odpovídala aktuálním potřebám a trendům, je výsledkem pouze další administrativní zátěž pro firmy, která spočívá už jen ve složitém pře-nastavování systémů, aby firmy dostály novým požadavkům.
„Máme dceřiné společnosti v 9 zemích Evropy, a to od liberální Velké Británie až po Francii a Španělsko, které se z pohledu zaměstnavatelů řadí mezi byrokraticky nejhorší, nebál bych se říci pekla, ale aktuálně je reálná legislativní úprava zákoníku práce uvízlého v 70. letech v ČR ještě horší,“ uzavírá Cyril Svozil.
Mezi další diskutovaná témata patřil Green Deal a související ESG reporting, na které se samostatně zaměříme v dalším článku.
Celý záznam pořadu si můžete pustit na webu CNN Prima News
