Také na podzim roku 2024 účastníci průzkumu zodpovídali otázku, o jaké formě ochrany majetku uvažují. Pouze 15 % podnikatelů zvolilo odpověď vytvoření holdingové struktury či svěřenského fondu jako nástroje pro soustředění soukromého i firemního majetku. „Tato možnost umožňuje efektivní řízení majetku a jeho ochranu před neočekávanými vnějšími vlivy,“ vysvětlila výkonná ředitelka HPCG Lenka Hlavatá s tím, že existují různé typy svěřenských a nadačních fondů pokrývající nejrůznější potřeby zakladatelů.
Dalších 12 % respondentů se pustilo do detailního plánování závětí, které jasně určují, jak bude majetek rozdělen mezi potomky a další členy rodiny či firmy. Tento přístup snižuje riziko budoucích sporů a dává předpoklad, že vůle zakladatele bude respektována. Aktuálně se taková situace aktivně řeší například v akciové společnosti Halla. „Jsme v situaci mezi první a druhou možností,“ upřesnila spolumajitelka Tereza Hanzlová, která je zástupkyní druhé generace majitelů firmy.
Někteří podnikatelé jsou teprve ve fázi aktivního hledání nástupců, anebo mají zatím děti školního věku, jako třeba zakladatel NF Sport Hradec Cup Michael Nebeský. „Snažím se své děti postupně zapojovat, aby případně v naší činnosti pokračovaly,“ uvedl přesto. Více než polovina podnikatelů (57 %) však nechává otázku předání majetku na budoucím vývoji a spoléhá na standardní legislativní procesy. Tento pasivní přístup však může vést k nečekaným komplikacím, zejména v případě složitějších majetkových struktur.
Zbývajících 16 % respondentů zvolilo jinou odpověď a uvedlo cestu, která specificky odpovídá jejich situaci, jako například Eva Vondráková, ředitelka společnosti Na počátku: „Jsme nezisková organizace, neřešíme předání dalším generacím, ale kvalitní vedení společnosti a našich sociálních služeb nyní a do budoucnosti.“
Pro české podnikatele, kteří chtějí zajistit stabilitu a pokračování svého odkazu, může být klíčové zvážit všechny dostupné možnosti – ať už jde o holdingové struktury, svěřenské fondy, nebo pečlivě připravené závěti. „Chystáme se toto řešit v nejbližším období hlavně kvůli zajištění hladkého fungování firmy v případě nenadálé tragické situace. O struktuře, která by primárně měla sloužit k ochraně majetku budeme uvažovat až v dlouhodobějším horizontu,“ potvrzují slova Nikoly Pulcové za společnost Klimchi.
Výsledky průzkumu naznačují, že zatímco někteří podnikatelé si uvědomují důležitost proaktivního plánování, velká část stále spoléhá na přirozený vývoj. Tento přístup ale může být značně rizikový. „Nejeden příběh úspěšného podnikání skončil tím, že rozhádaní dědicové firmu paralyzovali do té míry, až ji nakonec tzv. ‚položili‘,“ upozornila Lenka Hlavatá, ředitelka a konzultantka HPCG, která se poradenství v řízení podniku a souvisejícím oblastem včetně nástupnictví věnuje déle než patnáct let. „Připravenost a promyšlená strategie mohou být tím nejcennějším darem, který podnikatelé svým blízkým předají,“ uzavřela Hlavatá.
