Načítáme další články…
„Fenomén ESG nespadl jen tak z čistého nebe, ani to není pouhý výmysl evropských úředníků. Je to reakce na změny v oblasti fungování světového byznysu, které probíhají již mnoho let,“ říká Eva Kolářová, projektová manažerka a auditorka GDPR společnosti TÜV SÜD Czech. Poté co si kdysi, ještě v devatenáctém století, firmy dobrovolně stanovily nejprve standardy ohledně technického provedení a bezpečnosti svých výrobků, rozšířily se vzájemně uznávané a nezávislé ověřované normy i do dalších oblastí – nejnověji právě do těch, jež jsou známy pod zkratkou ESG: E jako environment (životní prostředí), S jako social (společenské dopady) a G jako governance (řízení podniku).
Tlak na firmy, který je přivede k odpovědnému chování jak k životnímu prostředí, tak i ke společnosti, a nakonec i k sobě samým, vychází přímo z tržního prostředí. Velkou hýbací silou nejsou v tomto případě parlamenty ani vlády, jsou to hlavně velké nadnárodní firmy či úvěrové společnosti.
Na rozdíl od dřívějších dob se dnes totiž investoři již primárně nesoustředí jen na ekonomický kalkul s vidinou maximálního profitu a nejkratší návratností. Naopak – ve stále větší míře posuzují i potenciál a perspektivu dlouhodobější udržitelnosti. Peníze jsou sice stále na prvním místě, ale zároveň jde také o to si to první místo co nejdéle udržet,“ vysvětluje Eva Kolářová.
Stejně jako dnes zná prakticky celá společnost zkratku ESG, rezonovala podnikatelským světem velkých firem před bezmála deseti lety zkratka NFRD – Non-financial Reporting Directive. Její definitivní znění bylo schváleno v roce 2014 a její plnění se stalo povinné pro společnosti typu bank a pojišťoven nebo nadnárodních technologických, potravinářských, energetických a dalších korporací s 500 a více zaměstnanci. Cílem bylo vytvořit jednotný legislativní rámec, který by zajistil transparentnost jejich fungování a zároveň poskytl investorům nástroj, díky němuž budou moci posuzovat vliv těchto firem na životní prostředí i společnost jako celek. NFRD nahradila v lednu 2023 nová směrnice, tzv. CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která přidává nové prvky – zveřejňování daleko většího množství ‚nefinančních‘ informací zejména v sociální oblasti nebo strategií a cílů v otázce ochrany klimatu a lidských práv. A tyto prvky se souhrnně nazývají ESG. Životní prostředí (E) zahrnuje ekologicky bezpečné fungování, dlouhodobou udržitelnost i snižování uhlíkové stopy. Společenská oblast (S) řeší odpovědné chování firem nejen v otázce vlastních zaměstnanců (ochrana jejich práv, nediskriminační přístup, vytváření patřičných pracovních podmínek), ale i jejich dopadů na širší komunitu. A konečně oblast řízení (G) se soustřeďuje na fungování managementu firmy s ohledem na transparentnost a protikorupční opatření.
Co to v současnosti znamená pro české firmy? V podstatě žádnou zásadní změnu – ovšem ne v tom ohledu, že by si teď mohly ‚oddychnout‘. Naopak. „Na nefinanční reportování by se měly začít připravovat co nejdříve, nejlépe už teď. Ať již tahle povinnost bude platit od roku 2025 nebo až o rok později, bude se CSRD nakonec týkat všech subjektů, které mají více než 250 zaměstnanců a roční čistý obrat přesahující v přepočtu 40 milionů eur nebo bilanční sumu roční rozvahy přes 20 milionů eur. Jen v Česku je takovýchto podniků kolem 1500 . A následně se tato povinnost bude vztahovat i pro střední a část menších firem,“ upozorňuje Eva Kolářová a doplňuje jeden zásadní fakt: „CSRD přináší oproti původní NFRD, na niž navazuje, velkou změnu v otázce samotného reportování – a to povinnost ověření ‚nefinanční zprávy‘.“ Již nebude stačit pouhá proklamace, jako tomu mnohdy bývalo doposud, ale bude třeba nechat si od nezávislé strany ověřit všechna fakta, která se ve firemní zprávě uvádějí. Je to logické – bez nezávislého ověření jsou „reporty o udržitelnosti“ v podstatě jen líbivým čtením, v němž se fantazii a kreativitě meze nekladou.“
Největší problém bude na začátku – než firmy ‚naskočí do systému‘, než si zjistí všechny informace a nastaví si způsob získávání požadovaných dat, aby z nich mohly poté sestavit nezávisle ověřitelnou zprávu. „Existuje řada mezinárodních standardů, o které se firmy v oblasti požadavků ESG mohou opřít, ať již jde o environmentální stopu, energetický management nebo transparentní a sociálně odpovědné fungování společnosti,. Nicméně právě proto by si již nyní měly firmy začít sestavování těchto reportů ‚nanečisto‘ zkoušet,“ říká Eva Kolářová.
Společnost TÜV SÜD situaci bedlivě sleduje, aktivně podporuje i platformu CSRD.CZ, která má na starosti osvětu v oblasti nefinančního reportingu a jejímiž partnery jsou i banky a přímo Evropská komise, dnes jde v podstatě o hlavní informační centrum v této oblasti. „My sami již nabízíme mnoho produktů pro firmy, které chtějí být v oblasti plnění požadavků ESG proaktivní. Díky nim budou vědět, o co se v současné době opřít – např. o mezinárodní standardy (ISO), které již mnoho oblastí pokrývají. Řada z nich firmám nepřinese jen nějaké povinnosti navíc, ale reálně jim ušetří finance,“ říká Eva Kolářová a dodává: „Například zavedení normy ISO 50001 (energetický management) znamená významné úspory na energiích, to samé platí u norem ohledně dopadů na životní prostředí, jejichž plnění nejen že eliminuje rizika ekologických havárií, a tudíž i rizika finanční a reputační.“
Lze očekávat, že ve stále větší míře budou požadavky ESG zohledňovat i banky a investoři. Do budoucna pak pro ně bude tvz. ESG skóre dané firmy jedním z hlavních vodítek v rámci úvěrových procesů.
Reportování v oblastech ESG podle směrnice CSRD bude v podstatě analogií tradičního finančního reportingu. A ostatně už dnes musejí mnohé (i menší) firmy plnit požadavky svých odběratelů na nefinanční reportování. Nově budou mít navíc díky možnosti nezávislého ověření dat ze svých zpráv jasný důkaz o tom, že se snaží opravdu chovat ve všech oblastech ESG co možná nejodpovědněji a nepraktikují tzv. greenwashing – lakování skutečnosti na zeleno. „Společnost se zkrátka určitým způsobem posouvá. Co možná bylo akceptovatelné před dvaceti lety, už dnes není. Není to jen technologickým vývojem a vědeckým poznáním co do lidských dopadů na životní prostředí, ale i nástupem nové generace, která si daleko pečlivěji vybírá svého zaměstnavatele právě podle kritérií ESG a záleží jí daleko více na tom, zda pracují pro firmu, která se snaží být ekologická, udržitelná a sociálně spravedlivá,“ uzavírá Eva Kolářová.
