Průzkum proběhl na přelomu října a listopadu a zúčastnilo se ho 440 majitelů a čelných představitelů tuzemských firem, od OSVČ a mikrofirem, přes malé a střední společnosti až po velké podniky s více než 250 zaměstnanci, a to jak ze segmentu průmysl a výroba, tak z obchodu a služeb.
Více než ¾ podnikatelů (77,27 %) jsou přesvědčeny, že podnikání v Česku nemá od státu potřebnou podporu a je zatížené zbytečnou až přehnanou administrativou a regulací. „Podnikatelé by potřebovali především víc času na samotné podnikání, tj. méně administrativy a více výkonu. Místo toho se na ně valí další regulace a povinnosti,“ přiblížil zakládající partner HPCG Petr Hlavatý s tím, že příkladem může být ESG reporting (podle tří pětin respondentů (59,09 %) představuje pro firmy administrativní problém a ochranu životního prostředí stejně nezlepší), nebo zpřísněné podmínky zákoníku práce, konkrétně třeba v oblasti DPP.
Graf 1 - Podpora podnikání v Česku
Z průzkumu vyplynulo, že zrovna stávající legislativní úprava trhu práce neprospívá. Tři čtvrtiny podnikatelů (75 %) si myslí, že zákoník práce je naopak nutné uvolnit, zvýšit flexibilitu pracovně právních vztahů a vyrovnat postavení zaměstnavatelů a zaměstnanců. „Na jedné straně firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní zaměstnanci, v jiných oborech se firmy – po předchozích zkušenostech z covidového období, kdy se propuštění pracovníci už do stejného sektoru nevrátili – snaží zaměstnance udržet a platí jim plnou mzdu, i když fabriky stojí,“ vysvětlil Hlavatý s tím, že vláda na to konto pouze vidí, že nezaměstnanost neroste, tudíž je podle ní vše v pořádku.
Dalším vážným problémem, který brání rozvoji podnikání a konkurenceschopnosti, jsou pro české podnikatele rostoucí ceny energií. Situaci tak vidí 3/5 respondentů (56,82 %). Obavy mají podnikatelé také v oblasti zadlužení státu (nový rozpočet na rok 2024 se schodkem 252 mld. korun schválila vláda 29.11.2023 – pozn. red.). Většina z nich (61,36 %) se domnívá, že se jedná o vážný problém, a to i v situaci, kdy roste HDP. Více než 4/5 podnikatelů (81,82 %) si myslí, že by stát měl snížit zadlužování především redukováním výdajů státního rozpočtu.
Tři pětiny (61,36 %) českých podnikatelů sdílí názor, že Česko není v současnosti připraveno uspět v měnící se evropské a globální ekonomice. Jedním z důvodů je digitalizace státní správy, kterou šest z deseti (61,63 %) podnikatelů hodnotí jako pomalou a neefektivní, ale například také tzv. Green Deal, který podle většiny respondentů (54,55 %) dále sníží konkurenceschopnost nejen Česka, ale i celé Evropy.
„Je zřejmé, že tuzemským podnikům, a tudíž i celé české ekonomice, dochází dech a snižuje se jejich konkurenceschopnost nejen v evropském, ale i v globálním měřítku. Namísto důrazu na rychlé řešení strategických problémů ale česká vláda řeší ty okrajové, jako je například zaměstnávání LGTB osob,“ zhodnotil Hlavatý. Z průzkumu přitom lze vyčíst, že právě v této oblasti 6 z 10 podnikatelů (59,09 %) vnímá stávající právní úpravu jako vyhovující a zaměstnávání LGBT osob nepovažuje za nijak administrativně náročné.
V kontextu výše uvedeného pak není překvapením, že v otázce hodnocení spokojenosti s tím, jakým směrem se v posledních dvou letech ČR ubírá, jsou čeští podnikatelé rozděleni. 45,45 % oslovených vyjádřilo spíše spokojenost, 43,18 % vyjádřilo spíše nespokojenost. 11,36 % dotázaných zůstalo indiferentních.
Stejně jako v případě pracovníků ve školství, kteří v pondělí neprotestovali proti vládě a demokracii, výhrady podnikatelů nesměřují primárně proti současné vládní garnituře, i když jejich očekávání se jí nedaří naplňovat. Politiky stávající vládní koalice vnímají čeští podnikatelé jak pozitivně (43,18 %), tak negativně (40,91 %). Politiky stávající opozice ovšem tři čtvrtiny (74,42 %) podnikatelů hodnotí negativně.
Zdroj: Průzkum HPCG 2023
